Rekonstrukce Americké? Taktika psího ocasu

Novopečené (či možná spíše vypečené) plzeňské zastupitelstvo rozhodlo o zahození plánu na rekonstrukci Americké třídy do podoby důstojné městské ulice, či se alespoň chystá již tak dlouho připravovaný zásadní krok směrem ke zklidnění centra dále zdržovat a blokovat. Plzeňané budou tedy uprostřed města (stejně jako v jeho ostatních částech) vinou radnice nadále vystavováni zdraví škodlivému hluku a emisím a plni nepříjemných pocitů z nekonečných štrúdlů aut, které je omezují téměř na každém kroku. Strategie města při výstavbě a rekonstrukci některých ulic a silnic poněkud připomíná postup psa, který se žene za vlastním ocasem v domnění, že patří jinému psovi. Dopravní inženýři již v 60. letech zjistili, že více silnic jednoduše způsobuje větší provoz aut. Ten roste tak, aby zaplnil veškerou dostupnou silniční kapacitu, dokud nedosáhne určité snesitelné úrovně dopravní zácpy. Funguje to spolehlivě. Je to taková hra – řekne se, že je třeba postavit ulici U Trati, aby odvedla dopravu z Americké a ta se mohla zklidnit. Ulice U Trati se postaví, ale narůstající automobilová doprava vzrostlou kapacitu brzy dožene. Řekne se, že je tedy třeba postavit dvě silnice tu a rozšířit pět křižovatek támhle, aby odvedly dopravu. Postaví se silnice i křižovatky, ale nárůst dopravy opět zafunguje a auta z Americké zase nebude jaksi kam odvést. A tak dále. Pokud by město své sliby dodrželo a po dokončení ulice U Trati a mostu nad nádražím zklidnilo Americkou a prostor před nádražím, měla by tato stavba (i přes jisté problémy) svůj přínos a dopravě by to skutečně pomohlo – a to jak té automobilové, tak veřejné a pěší. Jak ale mnozí tušili, plány na zklidňování centra byly jen výmluvy a plané sliby, jež zakryly skutečnost – radnicí vehementně podporovaný rozmach automobilové dopravy, která městu škodí různými způsoby v nesnížené míře.

(článek vyšel v Plzeňském deníku dne 20.12.2006)