Díl 1.: Prase

Pohlédl jsem ráno z okna a spatřil prase. Můj hroznýš právě vylezl z vodovodního potrubí, kde si nahříval kostru a prozradil mi, že se to prase jmenuje Klaus. Klaus byl pěkný cvikýř. Prolézal ploty, jako by byl kočka. Umyl jsem si brýle a zjistil, že to je pravá syrská sedmiocasá kočka, co má dvaadvacet životů. Ach, jak dlouho jsem již neviděl Sira Rogera! To je teprve cvikýř a navíc pravý zrzavý kocourek, žádné trapné loutkové prase jako Klaus. Na ořechu ptáci cosi šrotili a pod ořechem měl pelech sousedovic ořech. Slunce se pomalu rozsvítilo, jako by začínalo jaro. Jestli bude mít Klaus selátka, sousedé asi budou muset zvětšit kompost… Můj hroznýš (jmenuje se Kill Bill, ale bůhví proč se představuje lidem jako Prase) se rozhodl pro novou aromaterapii a se snítkou petržele v hubě zalezl na výpravu do potrubí, ovšem tentokrát do potrubí se studenou vodou. Alespoň, že si vzal ten neoprén…