Polednice
U výčepu dítě stálo,
z plna hrdla chlastalo,
nejdřív pilo celkem málo,
pak ho pivo dostalo.
Klika cvakla, dvéře letí,
táta vchází do dveří,
hospoda je plná dětí,
vlastním očím nevěří.
Synek leží pod výčepem
a kdo stojí u lednice?
„Dáváme tu chlastat dětem“
šklebí se naň Polednice.
Otec zvedá děcko v ruce,
pocity ho drtí,
jen se směje Polednice,
syn se upil k smrti.