Kuřata trpí nemocemi a stresem
Brno /ROZHOVOR/ – Jsou to zvířecí koncentráky, říkají ochránci zvířat o velkochovech drůbeže. „Mnohem důležitější než pár centimetrů prostoru navíc je přitom vypustit kuřata do volného výběhu a zrušit klecové chovy,“ říká ochránce zvířat spolupracující s Dětmi Země Martin Hyťha.
V čem jsou velkochovy pro zvířata nejhorší?
Jednoznačně v tom, že tam nemohou naplňovat svoje základní životní potřeby. Vše je totiž striktně podřízeno co nejvyšším hospodářským výnosům. To znamená, že zvířata v podstatě dostávají jen naprosté minimum, které potřebují, aby přežila. Ale zároveň aby zemědělcům poskytla co nejvíce užitku.
Jsou takto chovaná zvířata náchylnější k nemocem a zraněním?
Imunitní systém překrmovaných zvířat, která žijí bez dostatečného pohybu a ve stísněných podmínkách, vůbec není dobrý. Zvířata trpí různými nemocemi, zraněními a mnoho jich hyne. Ovšem zemědělci raději nechají část zvířat uhynout, než aby jim zajistili dobré podmínky. Je to pro ně levnější. Někteří experti přičítají průmyslovým velkochovům také nedávnou epidemii ptačí chřipky.
Zažívají tam zvířata velký stres?
Drůbež je přirozeně zvyklá žít v hejnech, která tvoří desítky jedinců. Ve velkovýkrmnách jsou ale v jedné hale tisíce kuřat. To jim samozřejmě působí nadměrný stres a vyvolává častější vážné konflikty mezi zvířaty.
Jaké má drůbež ve velkochovech krmivo? Je pravda, že dostává spoustu proteinů a látek pro nadměrný růst?
Krmivo má takové složení, aby přešlechtěná zvířata co nejrychleji přibývala na váze. Výsledkem je, že po šesti týdnech života mají brojleři mnohem víc svalové hmoty, než odpovídá jejich kostře a orgánům. To jim samozřejmě působí řadu problémů.